30. dubna se muži postarali o zásobu dřeva, aby hranice o filipojakubské noci mohla vzplát.
Před hasičskou zbrojnicí se opět slétly čarodějnice, kde bylo dlouho do noci veselo.
Ještě ani nebyla tma a přesto se začaly dít věci. Tu z jedné strany a tu z druhé, na koštěti i na vysavači nebo jen tak pěšky, se objevily čarodějnice.
Velmi pečlivě vybraná porota zvolila tři Nej… čarodějnice. Na všechny čekaly ceny. Pro děti byly schystané čarodějnické soutěže – házení koštětem, tahání příšerek a havětě, lovení čarodějných nástrojů. Za správně splněný úkol děti dostaly podpis od starých čarodějnic na kouzelnou kartičku, kterou vyplněnou vyměnily za sladké dobroty. U dětí asi nejvíce bodovalo lovení mezi „velkými a tlustými červy“, které pak s chutí snědly.
Když tma začala padat na krajinu, objevil se plamínek. Pak plamen a nakonec vzplála i ta čarodějnice. Nechtělo se jí, nakláněla se, ale osudu plamenů stejně neušla. Vedle velkého ohně vzplál malý ohýnek, kde se lidé nejenom ohřívali, ale i plnili svá hladová bříška buřtíky.
Věříme, že příští rok se nás čarodějnic slétne ještě víc a oslavíme další Filipojakubskou noc.
